Dne 10. března oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio ukončení přezkumu programu Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID). Pomoc byla snížena o 83 % a dotkne se mnoha afrických zemí.
Subsaharská Afrika: první, koho se dotkne odchod USA z EU
Subsaharská Afrika je druhým největším příjemcem USAID na světě (hned po Ukrajině) a v roce 2023 bude dostávat 40 % jejího rozpočtu.
In 202V roce 2023 budou Somálsko, Středoafrická republika, Libérie,Malawi a Mosambik patřit k pěti zemím subsaharské Afriky, které z rozvojové pomoci USAID profitovaly nejvíce. Ve všech zemích subsaharské Afriky jsou dotace od americké agentury určeny na různá odvětví, která jsou pro kontinent zásadní, přičemž hlavní priority jsou tři: humanitární pomoc (47 %), zdravotnictví (38 %) a hospodářský rozvoj (8 %).
Náhlé přerušení programů USAID v Africe bude mít pro tento kontinent významné důsledky ve všech oblastech života společnosti. V oblasti zdravotnictví mají programy USAID zásadní význam v boji proti regionálním pandemiím, od HIV v jižní Africe až po virus ebola v Ugandě. Ukončení těchto zdravotnických programů by vedlo k nárůstu těchto smrtelných nemocí pro místní obyvatelstvo.
Po rekordním volebním roce 2024 konec USAID oslabí demokratický proces v Africe. Z vakua po americké agentuře by mohly těžit násilnické organizace, které se pravděpodobně chopí převratů.
Pokud jde o mír a bezpečnost, konec USAID bude znamenat návrat ozbrojených konfliktů, které se dotýkají civilního obyvatelstva: hrozba džihádu v Somálsku a šíření obchodu s drogami jsou zla, jejichž škodlivý vliv se díky působení americké agentury zpomalil.
"America First": páka obchodního a politického vlivu
Donald Trump odůvodňuje zrušení USAID svou politikou "America First", jejímž cílem je upřednostnit přímé národní zájmy na úkor strategických mezinárodních partnerství. Doktrína "America First" je uplatňována nejen prostřednictvím rušení USAID, ale také případným novým projednáním strategických dohod s africkými zeměmi. Revize těchto dohod by americké administrativě umožnila získat obchodní výhody, zejména v oblasti nerostného průmyslu. Oznámení vzájemných cel by mohlo být také příležitostí k prosazení amerických zájmů. Šest zemí subsaharské Afriky (Jihoafrická republika, Nigérie, Ghana, Niger, Libérie a Togo) vyváží do Spojených států značné množství zboží a byly by obzvláště zranitelné vůči recipročním clům. Tento transakční přístup však představuje riziko ohrožení americké strategické pozice tváří v tvář konkurentům, jako je Čína.
Na cestě k novému nastavení regionální rovnováhy ve prospěch Číny
Tento nový přístup Spojených států v Africe ilustruje případ Jihoafrické republiky. Nápadná neúčast ministra zahraničí Marca Rubia na ministerském zasedání skupiny G20 v Johannesburgu (19.-20. února) byla v kontextu rostoucího obchodního a politického napětí silným diplomatickým signálem. Úpadek amerického vlivu uvolňuje cestu Číně: Peking, který se dosud soustředil na těžbu afrických nerostných zdrojů, se nyní může postavit do role alternativy hospodářského rozvoje. O této změně paradigmatu svědčí již oznámení Pekingu o masivním závazku ve výši 50 miliard dolarů na okraj summitu Čína-Afrika v září 2024. Čínská ofenziva by tak mohla Trumpovu administrativu přimět k přehodnocení jejího postoje, a to i s rizikem, že Spojené státy v dlouhodobém horizontu ztratí svůj vliv na africkém kontinentu.
