Patnáct let po nadějích na hospodářský rozvoj ukazuje "brazilský paradox", že země se stále snaží nastartovat a využít svůj potenciál jako rozvíjející se velmoc. Za posledních deset let zůstal její růst slabý a podíl průmyslového zboží na vývozu se snížil.
Vysoký potenciál, ale slabý růst: paradox brazilské ekonomiky
Paradoxem Brazílie je ekonomika s velkým potenciálem, zejména díky bohatým přírodním zdrojům (zemědělství, energie, nerostné suroviny), která však neustále zaostává za očekáváním.
Vývoj HDP na osobu
(základna 100 v roce 2013, stálé ceny)
V roce 2001 však byly vyhlídky nadšené: vznik konceptu BRIC - Brazílie,Ruska, Indie a Číny - znamenal novou geopolitickou a hospodářskou rovnováhu ve světě. Symptomatický údaj o průměrném ročním růstu 1 %v letech 2013 až 2024 však odráží slabší výkonnost Brazílie v rámci zemí BRIC. Od té doby se zdá, že země trpí jakousi "brazilskou nemocí": hojnost přírodních zdrojů a vývoz surovin je doprovázen brzkou deindustrializací a průměrnými výsledky v základních odvětvích, jako je vzdělávání. Srovnání s pěti dalšími zeměmi s podobným HDP na obyvatele před deseti lety potvrzuje špatnou výkonnost Brazílie.
Omezující daňový rámec, klesající investice a neúspěšné reformy
Jak lze vysvětlit slabý růst Brazílie? Tento jev lze vysvětlit několika faktory. Především ekonomika s prohibitivními úrokovými sazbami na investice a značným daňovým tlakem na podniky. Dále je to geopolitický faktor vzhledem k nedostatečné dynamice v Jižní Americe a malému počtu obchodních dohod podepsaných sdružením Mercosur. V neposlední řadě je překážkou brazilská vnitřní politika: roztříštěnost, tj. velký počet politických stran, brzdí potřebné strukturální reformy, zejména v oblasti zjevně nevýkonného školství.
Fiskální rámec Brazílie rovněž omezuje investiční kapacitu vlády. V roce 2023 představovaly veřejné investice pouze 2,6 % HDP, zatímco v roce 2013 to bylo 4,2 %. Ve stejném období se snížily i soukromé investice, a to ze 17 % na 14 % HDP.
Geopolitická zranitelnost
Země zůstává obzvláště vystavena geopolitickému napětí, zejména nedávným celním opatřením uvaleným americkou administrativou. Od 12. března 2025 podléhá brazilský vývoz oceli (60 % z něj je určeno pro Spojené státy) a hliníku (15 %) clu ve výši 25 %. Tato úroveň kontrastuje se sazbou 2,2 %, kterou dříve uplatňovala americká administrativa na průměrný brazilský vývoz. Tato situace je zdrojem obav, neboť Spojené státy jsou stále hlavním trhem pro brazilské výrobky.
Strukturální reformy a obchodní strategie: 2 páky růstu
Navzdory strukturálním problémům má brazilská ekonomika povzbudivé vyhlídky v několika strategických oblastech. To platí zejména pro nedávnou daňovou reformu, která je zároveň zjednodušující a ambiciózní a která spojuje pět stávajících daní do jediné daně ze spotřeby.
Nedávný podpis obchodní dohody s Evropskou unií navíc Brazílii otevírá značné vývozní možnosti, zejména v odvětvích, jako je zemědělský průmysl (včetně výroby masa) a obuvnický průmysl. Ratifikace dohody však zůstává nejistá.
Brazílie má pozoruhodné geografické a technologické přednosti, které by jí mohly umožnit stát se světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojůenergie, zejména v oblasti bioenergie a větrné energie, a nabídnout tak cestu k hospodářské a environmentální transformaci.
