2. dubna, v takzvaný Den osvobození, oznámil prezident Donald Trump drastické zvýšení cel pro všechny obchodní partnery: nejméně 10 % pro všechny země a pro některé mnohem více. Zda tato opatření zůstanou v platnosti, zůstává otevřenou otázkou, ale již nyní představují bezprecedentní šok pro poválečný globální obchodní systém.
Historický obrat k protekcionismu
Zavedení takzvaných "recipročních" cel ve výši nejméně 10 %, které vstoupí v platnost tuto sobotu 5. dubna, představuje dramatickou eskalaci obchodní politiky USA, která překonává i nejhorší scénáře a předvolební sliby. Mnozí další obchodní partneři, jako například Čína (34 %), Evropská unie (20 %) a Japonsko (24 %), budou od 9. dubna čelit ještě vyšším clům.
Mexiko a Kanada jsou jedny z mála zemí, které se vyhnou těmto "recipročním" clům a zachovají si bezcelní přístup na americký trh pro zboží, které je v souladu s USMCA dohodou1. Energie a minerály, které nejsou dostupné na domácím trhu, a odvětví, na něž se již vztahují zvláštní cla (ocel, hliník, automobilový průmysl) nebo by se jich měla týkat v nadcházejících týdnech.
Zlom ve světovém obchodu
Podle odhadů našich ekonomů by se tímto zvýšením průměrná efektivní celní sazba zvýšila na 26,2% (oproti 2,3 % v roce 2024), což je nejvyšší úroveň za posledních sto let. Jedná se o také o nejprudší změnu od přijetí Smoot-Hawleyho zákona v roce 1930.2
Tato oznámení představují porušení mnohostranných obchodních standardů (včetně pravidel WTO) a hrozí, že spustí spirálu eskalace protekcionistických opatření. Rovněž oslabují dodavatelské řetězce a zvyšují nejistotu podniků v době, kdy je riziko geoekonomické fragmentace již tak vysoké.
Diferencované dopady v jednotlivých regionech
Nejvíce budou postiženy asijské ekonomiky (Vietnam, Kambodža, Tchaj-wan, Malajsie a Thajsko), které jsou na obchodu s USA velmi závislé a jejichž vývoz bude silně zdaněn. Výrazně ovlivněny budou také některé africké (Lesotho, Madagaskar) a středoamerické (Nikaragua, Honduras) ekonomiky, i když jsou na nich o něco méně závislé.
Z velkých ekonomik se očekává, že nejvíce budou zasaženy Jižní Korea, Japonsko, Čína a Indie. Všechny členské státy EU budou čelit clům ve výši 20 %, přičemž Německo a Itálie budou obzvláště ohroženy.
Vyhlídka na eskalaci obchodu
V krátkodobém horizontu bude obtížné nalézt příznivý výsledek. Zatímco EU a Čína již mimo jiné naznačily svou ochotu k odvetným opatřením v podobě zdanění výrobků dovážených ze Spojených států, eskalace obchodního napětí se zdá být pravděpodobná, dokonce nevyhnutelná. V reakci na to by EU mohla dokonce poprvé od svého přijetí na konci roku 2023 použít svůj nový "nástroj proti nátlaku".
Ve střednědobém horizontu se změna konfigurace obchodních toků dotkne všech ekonomik: Například asijští vývozci budou nuceni hledat nové příležitosti, což může vést k zesílení konkurence na jiných trzích, zejména v Evropě.
Oslabená ekonomika USA
Tato cla zasáhnou americkou ekonomiku, která již vykazovala známky oslabení, přičemž spotřeba domácností byla na počátku roku 2025 na nízké úrovni (v únoru pouze 0,1 % po lednovém poklesu). Nárůst nákladů v důsledku zvýšení dovozních sazeb by také mohl výrazně zpomalit investiční rozhodování podniků a nákupní rozhodování spotřebitelů.
Dopad na inflaci, která by měla před oznámením z tohoto týdne dosáhnout v roce 2025 v průměru 2,8 %, bude pečlivě sledován. Některé odhady provedené během loňské kampaně naznačovaly, že takové zvýšení cel by mohlo v letošním roce zvýšit inflaci až o 2 procentní body.
Zvýšené riziko inflace v období možné recese zkomplikuje úkol Federálního rezervního systému, který bude muset při plánovaném snižování sazeb postupovat ještě opatrněji.
Cíle s nejistými výsledky
Ačkoli jsou cíle Trumpovy administrativy - změna obchodní rovnováhy, přesun výroby, zvýšení daňových příjmů a vytvoření vyjednávací páky - politicky atraktivní, není jisté, zda cla mohou pomoci těchto cílů účinně dosáhnout. Obchodní deficity závisí především na makroekonomických faktorech, nikoli na dovozních daních. Sazby navíc neodstraňují další strukturální překážky, jako jsou náklady na pracovní sílu a kvalifikace, které jsou pro přemístění nezbytné.
V roce 2024 přinesla cla přibližně 88 miliard dolarů, což představuje pouze 1,5 % celkových federálních příjmů.
V neposlední řadě hrozí, že tvrdý úder na všechny země současně přiměje obchodní partnery ke koordinaci reakcí, jak to nedávno učinily Japonsko, Jižní Korea a Čína, což by mohlo oslabit vyjednávací pozici USA.
1 USMCA = Dohoda mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou
2 Zákon přijatý 17. června 1930 prezidentem Herbertem Hooverem, který uvalil průměrné daně ve výši téměř 40 % na přibližně 20 000 druhů dováženého zboží.
