Z porouchaného motoru se před deseti lety stala jižní Evropa tahounem evropského oživení po pandemii. V budoucnu bude kvůli klimatickým změnám a inflaci těžké, aby turistický boom trval déle. Jaké by mohly být důsledky a řešení, která by těmto zemím pomohla odrazit se ode dna? O tom všem vám poví naši odborníci v naší studii, kterou si můžete stáhnout v levém sloupci.
Po propadu v důsledku omezení cestování v rámci boje proti Covid-19 se nyní počet turistů v celé Evropě vrací na úroveň před pandemií, z čehož těží především středomořské země. Jižní Evropa se před deseti lety stala z porouchaného motoru hnacím motorem evropské obnovy po pandemii.
V letech 2021-23 se Itálie, Španělsko, Řecko a Portugalsko trvale podílely na růstu HDP EU čtvrtinou až polovinou. V budoucnu bude kvůli klimatickým změnám a inflaci těžké, aby turistický boom trval déle. Závislost na cestovním ruchu zároveň vede k nižší produktivitě pracovní síly. Tváří v tvář vážné demografické krizi je to luxus, který si Itálie nemůže dovolit. Umělá inteligence, ženy a migrace: všechny tyto páky budou zapotřebí k podpoře růstu a dodržení vracejících se fiskálních pravidel EU.
Rostoucí role cestovního ruchu v jižní Evropě
EU zaznamenala rekordní léto, kdy počet nocí strávených v turistických ubytovacích zařízeních dosáhl nejvyšší úrovně za posledních deset let (1 198 milionů v 1. pololetí 2023, tj. +1,3 % oproti 1. pololetí 2019).
Přestože inflace a rostoucí náklady na cestování silně zatěžují peněženky spotřebitelů, domácnosti jsou i nadále ochotny utrácet za cestování v porovnání s jinými výdaji. V důsledku tohoto přílivu turistů, ale také rostoucích cen, zejména za dopravu, vzrostl obrat turistických aktivit ve 2. čtvrtletí 2023 v průměru o 30 % oproti 2. čtvrtletí 2022 a o 25 % oproti roku 2019 .
Očekává se, že oživení cestovního ruchu bude hrát ústřední roli v odolnosti růstu jižní Evropy, jejíž ekonomiky jsou na něm obzvláště závislé. Toto odvětví se podílí na HDP zemí tohoto regionu více než 10 % a významně přispívá k tvorbě pracovních míst, neboť se jedná o odvětví náročné na pracovní sílu.
Dlouhodobé pasti
Při pohledu do budoucna není jasné, zda má turistický boom dostatek paliva, aby mohl být i nadále hlavním hrdinou evropského příběhu růstu. V celosvětovém měřítku přetrvávají četná rizika (makroekonomická, finanční, sociální a politická). Ve světě inflace bude pro jižní Evropu obtížné udržet si nákladovou konkurenceschopnost vůči rozvíjejícím se destinacím v rozvíjejícím se světě. Klimatické změny mají zvláštní dopad na regiony jižní Evropy, které jsou v létě pravidelně vystaveny vysokým teplotám.
Na druhé straně závislost jižní Evropy na cestovním ruchu vede k výraznému zkreslení produktivity ve srovnání se zbytkem Evropy. Činnosti spojené s cestovním ruchem se vyznačují slabší pracovní silou s nižším vzděláním a nejistějším zaměstnáním.
Nedostatek pracovních sil v Itálii se zhorší právě v době, kdy se znovu aktivují fiskální pravidla EU.
Otázka produktivity je pro Itálii, kde je kvůli poklesu počtu obyvatel nedostatek pracovních sil, nesmírně důležitá. Do roku 2040 se počet obyvatel Itálie v produktivním věku sníží o 11,7 %, zatímco ve Francii o 2,4 %, ve Španělsku o 4,1 % a v Německu o 4,9 %. Společnost Coface odhaduje, že demografická krize může již v roce 2025 snížit potenciál růstu HDP Itálie téměř o polovinu. To má zásadní význam v době, kdy se do hry vracejí fiskální pravidla EU, protože jakákoli překážka růstu bude překážkou snižování dluhu. Pokles počtu obyvatel je tedy rizikovým faktorem pro fiskální udržitelnost.
Nevyužitý potenciál italských žen
Z krátkodobého hlediska je nejreálnějším způsobem, jak tomu zabránit, výrazně urychlit nábor žen do pracovního procesu, jako tomu bylo ve Španělsku v 90. až 2000. letech. V Itálii má formální zaměstnání pouze 55 % žen, zatímco ve Španělsku 70 %. Pokud chce Itálie splnit fiskální závazky navržené EU v rozpočtu na rok 2024 (a implicitně obsažené ve fiskálních pravidlech EU), musí přidat zhruba 1 milion žen do pracovní síly a zvýšit růst produktivity na 0,5 % ročně.
Pokud politiky zaměřené na práci žen a produktivitu nebudou dostatečně účinné, bude větší potřeba zahraničních pracovníků, přičemž poroste role méně kvalifikované pracovní síly. Mezi lety 2011 a 2021 se počet vysokoškolsky vzdělaných pracovníků zvýšil o 35 %, zatímco počet pracovníků bez vysokoškolského diplomu se snížil o 6 %.
A.I. a úbytek obyvatelstva: souhra jako stvořená pro nebe?
I kdyby se Itálii podařilo vyrovnat míru účasti a porodnosti svých sousedů, bude otázkou několika let, než se demografický problém znovu objeví. Jakékoli dlouhodobé řešení populačního poklesu bude vyžadovat rozsáhlé zvýšení efektivity. Pokud bude umělá inteligence přijata dostatečně rychle, má velký potenciál trvale zvýšit produktivitu, možná natolik, aby kompenzovala demografickou zátěž.
Naopak, pokud se naplní obavy z přesunu pracovních míst způsobeného A.I., pak by pokles počtu obyvatel mohl pomoci zmírnit následný problém nezaměstnanosti.
1 a 2 Zdroj Eurostat
3 Z nedávného průzkumu ETC vyplývá, že ačkoli povětrnostní podmínky zůstávají hlavním faktorem, který evropští cestovatelé zvažují při výběru své cestovní destinace, 14 % respondentů uvedlo jako další problém také extrémní povětrnostní jevy, tj. o 7 % více než v průzkumu z května 2023.
4 Itálie, Španělsko, Řecko a Portugalsko
Stáhněte si celou publikaci, kde najdete podrobnou analýzu.
