Barometr rizik společnosti Coface predikuje pozvolné zotavení české ekonomiky, narušit ho může vývoj v sousedním Německu

Česká ekonomika v roce 2024 poroste, očekává se růst HDP o 1,5 % a pokles průměrné roční inflace z loňských 11,6 % na 3,3 %. Předpovídá to společnost Coface, která dlouhodobě monitoruje ekonomické klima ve 160 zemí světa. Zároveň kvartálně přezkoumává rizika ve 13 hlavních odvětvích ve 28 zemích, které představují zhruba 88 % světového HDP. Největším rizikem pro pozitivní vývoj tuzemského hospodářství je situace v Německu. Zhoršená kondice německé ekonomiky, kam směřuje třetina veškerého českého exportu, se začíná projevovat meziročním poklesem dovozu do Německa i zhoršující se platební morálkou.

Globální ekonomický růst v roce 2024 již třetím rokem v řadě zpomalí. Po loňských 2,6 % společnost Coface očekává hodnotu růstu 2,2 %. Vzhledem k nevýraznému výkonu eurozóny, americké i čínské ekonomiky, bude globální ekonomický růst tažen především rozvíjejícími se ekonomikami. Odpovídá tomu také hodnocení rizik zemí, které společnost Coface zlepšila ve 12 případech, z nichž 9 připadá právě na rozvíjející se ekonomiky (např. Albánie, Gruzie nebo Rumunsko). Z hlediska kvartálních hodnocení sektorových rizik dopadl nejlépe automobilový průmysl a energetika, zhoršení naopak zaznamenal papírenský průmysl.

Česká ekonomika se zotaví z recese, růst HDP však bude pozvolný

„V našich analýzách a předpovědích používáme pro vyhodnocení rizik osmistupňovou škálu od velmi nízké (A1) až po extrémní (E). V případě České republiky zůstává hodnocení rizika země na stupni přijatelné (A4), a hodnocení podnikatelského prostředí na stupni nízké (A2),“ říká Rudolf Kypta, generální ředitel společnosti Coface pro Českou republiku a Slovensko.

Coface předpovídá, že HDP České republiky letos poroste o 1,5 %. Průměrná roční inflace naopak klesne na 3,3 %, tedy na inflační hodnoty z let 2020 a 2021. Česká republika je jednou ze zemí, kterým společnost Coface zlepšila kvartální hodnocení sektorového rizika automobilového průmyslu. Podobně je na tom také sousední Polsko. V obou těchto zemích došlo také ke kvartálnímu zvýšení maloobchodních tržeb, a tedy zlepšení hodnocení maloobchodního sektoru.

„Očekáváme postupné oživení spotřeby domácností díky rostoucím reálným mzdám, v důsledku klesající inflace a pravděpodobnému snižování úrokových sazeb,“ dodává Rudolf Kypta.

Nepříznivý vývoj v Německu vyvolává větší obezřetnost českých firem

Německá ekonomika by se letos podle predikcí Coface měla dostat do mírně lepší kondice. Loňský roční pokles HDP o 0,2 % vystřídá růst v hodnotě 0,6 %. Za poslední kvartál si polepšila zejména německá energetika. Vývoj ekonomiky našich západních sousedů je pro Českou republiku naprosto zásadní. Právě Německo je dlouhodobě největším obchodním partnerem českých firem z hlediska exportu (33 %) i importu (28 %).

Podle nově publikovaných údajů Českého statistického úřadu loni české firmy vyvezly do Německa zboží v hodnotě 1,34 bilionu korun. „Na zveřejněných číslech o zahraničním obchodu je varující, že ve druhém pololetí 2023 vývoz do Německa meziročně klesal. Negativní vývoj německého hospodářství je špatnou zprávou pro českou ekonomiku, neboť na německý trh směřuje třetina veškerého českého exportu. Německá ekonomika se dostala do mírné recese, v čemž hraje roli zejména pokles objednávek z Číny. České firmy jsou intenzivně zapojeny do dodavatelských řetězců v oboru strojírenství, kde se pokles objednávek projevil nejvýrazněji, více než 12% propadem,“ říká Martin Procházka, ředitel úpisu rizika pro Českou republiku a Slovensko ze společnosti Coface.

České firmy by tak měly při vývozu do Německa dbát vyšší opatrnosti než dříve, případně zvážit další kroky, jak své obchodní zájmy pojistit. „Zhoršená kondice německé ekonomiky se bohužel začíná projevovat i ve zhoršující se platební morálce a rostoucím počtu insolvencí, o to více nabývá na důležitosti kvalitní prověření obchodního partnera ještě před navázáním obchodního vztahu a krytí pohledávek pomocí pojištění,“ dodává Procházka.

Inflace a úrokové sazby: nepříznivé prostředí pro podniky

Navzdory poklesu v roce 2023 a relativně uklidňujícímu krátkodobému vývoji je jádrová inflace ve většině vyspělých měnových oblastí stále dvojnásobná oproti cíli centrálních bank. Úkolem pro rok 2024 bude zjistit, zda zpřísňování měnové politiky, které probíhá již více než 18 měsíců, postačí k tomu, aby urazilo "poslední míli", vrátilo inflaci na 2 % a udrželo ji na této úrovni.

Pokud nedojde k náhodě, je úrokové prostředí, na které si všichni aktéři - domácnosti, podniky i vlády - zvykli v uplynulých 15 letech, již definitivně minulostí a úrokové sazby by měly zůstat vysoké po celý rok ve všech vyspělých ekonomikách.
Toto nepříznivé ekonomické prostředí udrží společnosti v obtížné situaci. Výrazné zrychlení insolvencí je proto jedním z hlavních očekávaných rizik.