Výsledek příštího úterý nikdo nedokáže předpovědět. Nepochybně však bude mít zásadní dopady na obchod, daně a úrokové sazby. Se vší pravděpodobností by se mohla zintenzivnit tendence americké ekonomiky k přehřívání.
Volby s nejistým výsledkem
5. listopadu se Američané vydají k volebním urnám, aby se rozhodli mezi bývalým prezidentem Donaldem Trumpem (republikán) a úřadující viceprezidentkou Kamalou Harrisovou (demokratka). Výsledek závisí na několika klíčových "swing states", kde se zatím neobjevil žádný jasný favorit. Kromě prezidentského úřadu je v sázce i kontrola nad Kongresem: Republikáni potřebují ke znovuzískání Senátu pouhá dvě křesla, zatímco demokraté potřebují čistý zisk čtyř křesel, aby získali zpět Sněmovnu reprezentantů. Je pravděpodobné, že Kongres bude rozdělený, i když je stále možné, že jedna strana ovládne obě komory a prezidentský úřad.
Protekcionismus a obchodní rizika
Druhé Trumpovo prezidentství by pravděpodobně vystupňovalo protekcionistickou obchodní politiku, včetně výrazných cel na dovoz, zejména z Číny. Trump již přislíbil 60 % clo na čínský dovoz a širší cla pro spojence USA, což by mohlo vážně narušit globální dodavatelské řetězce a zvýšit náklady amerických podniků. Naproti tomu Harrisová by pravděpodobně pokračovala ve strategičtějším a rozvážnějším přístupu k obchodu a zaměřila by se na cílená omezení, zejména pokud jde o Čínu. Očekává se však, že obchodní napětí bude přetrvávat, zejména v technologickém a energetickém sektoru.
Rozdílné daňové vize
Harrisová a Trump představují výrazně odlišnou fiskální politiku. Harrisová chce zvýšit daně korporacím a bohatým a nabídnout daňové úlevy rodinám s nižšími příjmy. Její platforma klade důraz na veřejné investice do zelené infrastruktury a sociálních programů a snaží se snížit příjmovou nerovnost. Trump zase chce prodloužit a rozšířit daňové škrty, které zavedl v roce 2017, a zvažuje také snížení daně z příjmu právnických osob na 15 %. Kromě toho je jeho přístup založen na deregulaci klíčových odvětví s cílem podpořit hospodářský růst, což představuje riziko zvýšení deficitu veřejných financí.
Inflace a hospodářská nejistota
Platformy obou kandidátů zahrnují značné veřejné výdaje, což vyvolává obavy ohledně inflace a úrokových sazeb. Zatímco spotřeba domácností je solidní, prudký nárůst inflace vyvolaný realizací volebního manifestu jednoho z kandidátů by mohl donutit Federální rezervní systém k restriktivnější měnové politice, a tím ke zvýšení úrokových sazeb. Navzdory těmto rizikům zůstává americký dolar celosvětově silný, což zajišťuje příznivé podmínky financování země. Pokud by však nezávislost Fedu byla v případě druhého Trumpova mandátu ohrožena, důvěra v americkou měnovou politiku by mohla ochabnout, což by zvýšilo globální ekonomickou nejistotu.
