Ačkoli si obtížná hospodářská situace vybrala svou daň, 6. vydání průzkumu společnosti Coface o zkušenostech s podnikovými platbami v Německu ukazuje, že dopad na podnikové platby v roce 2022 se zdá být mírný a relativně nižší než šok v ekonomice.
Firmy jsou však v krátkodobém horizontu ostražité a velmi pesimistické, pokud jde o budoucnost.
Počet a délka zpoždění plateb se zvýšily, ale jen mírně a z velmi nízké počáteční úrovně. To znamená, že platební disciplína se zhoršila (+6 p.b. dotázaných společností hlásících zpoždění plateb v roce 2022), ale zůstává pod úrovní pozorovanou v roce 2020 a daleko pod úrovní před pandemií.
- Průměrná délka zpoždění plateb se v roce 2022 zvýšila na 28,7 dne (+1 den) poté, co se v roce 2021 zkrátila o 7 dní.
- Nejkratší čekací dobu letos zažily firmy v odvětví balení papíru (v průměru 18,4 dne), zatímco společnosti ve finančním sektoru musely být nejtrpělivější (průměrné zpoždění 35,0 dne).
- Hlavní zvrat však vychází z ekonomického výhledu, který firmy očekávají. Ještě nikdy v historii tohoto průzkumu neměly firmy tak negativní výhled do budoucna.
Ostražité firmy nabízejí kratší platební podmínky
Jedním z poznatků průzkumu je, že platební morálka se mírně zpřísnila, protože německé firmy opět začínají být nervózní a dávají přednost co nejrychlejšímu inkasu. Oproti loňskému roku nabízí méně firem platební podmínky (71 % oproti 74 %), a to zejména u firem, které působí převážně v Německu. Nadále převažují krátkodobé platební podmínky - 90 % firem, které poskytly platební podmínky, požaduje, aby platby byly v roce 2022 provedeny do 60 dnů. Celkově se průměrná doba splatnosti úvěru změnila jen nepatrně, když se zvýšila o 0,2 dne na 32,8 dne.
Průzkum naznačuje dva směry. Na jedné straně se zdá, že společnosti jsou ostražitější, a proto snižují počet platebních podmínek. Na druhé straně, i když společnosti raději poskytují krátkodobé platební podmínky, protože jejich důvěra v zákazníky klesá, technické důvody - tržní normy, problémy dodavatelského řetězce, dodací lhůty - je nutí platební podmínky nadále poskytovat nebo dokonce prodlužovat.
-Christiane von Berg, Ekonom pro severní Evropu ve společnosti Coface.
Zpoždění plateb: firmy stále dostávají rychle zaplaceno
Délka průměrného zpoždění plateb se zvýšila o 1 den a v roce 2022 dosáhla 28,7 dne. Jedná se o druhou nejnižší průměrnou délku zpoždění plateb od počátku časové řady v roce 2016.
Kromě toho se mírně zvýšil počet zpoždění plateb z nejnižší hodnoty 59 % v roce 2021 na 65 % v roce 2022. To je stále méně než v roce 2020 (68 %) a mnohem méně než průměr před pandemií, který činil 82 %.
"Zpoždění plateb nadále souviselo především s finančními potížemi. A společnosti nám říkají, že tyto finanční potíže souvisejí s rostoucími náklady na komodity, vstupy a výrobní náklady, s problémy v dodavatelském řetězci, s vysokým konkurenčním tlakem nebo s nižší poptávkou v Německu. Je pozoruhodné, že dopad pandemie COVID-19 ztratil na významu a nebyl již pojmenován, ačkoli je jasné, že pandemie zdaleka neskončila." Christiane von Berg.
Pesimistická očekávání jsou normou
Ačkoli platební morálka zůstává velmi pozitivní, společnosti ještě nikdy nebyly tak pesimistické, pokud jde o obchodní vyhlídky. Zatímco jejich pohled na situaci v roce 2022 je zhruba neutrální, 38 % všech respondentů očekává v roce 2023 horší obchodní podmínky, zatímco pouze 14 % z nich je pro rok 2023 optimističtějších. A tento pesimismus je pozorovatelný téměř ve všech odvětvích.
"Rekordní úroveň pesimismu mezi německými podniky lze snadno vysvětlit významnými a různorodými riziky, kterým čelí. Narušení globálního výrobního řetězce a rostoucí náklady na neenergetické komodity zůstávají hlavními obavami firem z hlediska jejich exportních vyhlídek. Na mysli firem však doléhají i nová rizika, jako je válka na Ukrajině, související sankce a také rostoucí ceny energií," komentuje Christiane von Berg.
"Zdá se, že hospodářská situace a makroekonomické vyhlídky změnily i pohled německých společností na možnosti rozvoje podnikání. Německo zůstává prioritou pro rozvoj podnikání, i když dynamika je slabší, a společnosti uvádějí, že se nyní méně zaměřují na Evropskou unii a Čínu a více se zajímají o USA a Evropu (mimo EU). Poslední jmenovaná skutečnost by mohla souviset s přáním obejít sankce EU vůči Rusku a Bělorusku."
