Všeobecné volby v květnu 2023 znamenaly změnu v turecké hospodářské politice, kdy byla zavedena ortodoxnější politika, která ukončila období charakterizované zápornými reálnými úrokovými sazbami a prudkou devalvací liry. Komunální volby v březnu 2024 znamenaly další krok v této strategii se zpřísněním finančních podmínek s cílem stabilizovat ekonomiku, snížit prudce rostoucí inflaci a posílit makroekonomické základy země.
Může turecký vývoz těžit z prudkého oslabení liry?
V polovině roku 2021 zahájilo Turecko turecký hospodářský program (TEP), jehož cílem je stimulovat výrobu, investice, zaměstnanost a vývoz. K dosažení těchto cílů snížila centrální banka v období od září 2021 do května 2023 svou klíčovou úrokovou sazbu z 19 % na 8,5 %. V důsledku toho turecká lira během tohoto období oslabila vůči dolaru o téměř 60 % a inflace vyskočila z 19,3 % v srpnu 2021 na 85,5 % v říjnu 2022.
Navzdory původním cílům TEP neměla devalvace liry na běžný účet požadovaný vliv. V letech 2021-2023 turecký vývoz nominálně vzrostl o 13,4 % oproti 33 % u dovozu, což prohloubilo obchodní deficit na 106 miliard USD (9,5 % HDP) v roce 2023, což je o 60 miliard USD více než v roce 2021 (46 miliard USD, 6 % HDP).
Dopad záporných reálných úrokových sazeb na podniky
Období záporných reálných úrokových sazeb umožnilo tureckým podnikům využívat levných úvěrů, což stimulovalo jejich aktivitu navzdory vysoké inflaci. Z této situace těžily zejména společnosti s vysoce kapitalizovanou výrobní a cenovou silou díky zvýšeným maržím a přenesení nákladů na spotřebitele.
Navzdory prudkému nárůstu výrobních a mzdových nákladů (+270 % jednotkových mzdových nákladů v letech 2021-2023) umožnilo prostředí velmi nízkých úrokových sazeb podnikům udržet si ziskovost.
Důsledky ortodoxnější hospodářské politiky
Přijetí ortodoxnější hospodářské politiky od června 2023 bylo doprovázeno zvýšením klíčové úrokové sazby turecké centrální banky z 8,5 % na 50 % a zvýšením úrokových sazeb z komerčních úvěrů na 70 %. Cíl: snížit růst domácí poptávky, regulovat inflaci a stabilizovat liru.
Tento obrat by měl ve střednědobém horizontu pomoci obnovit rovnováhu ekonomiky. Prognózy pro rok 2024 předpokládají 3% růst reálného HDP doprovázený postupným poklesem inflace na 43 % do konce roku. Schodek běžného účtu platební bilance, který mezi prvními čtvrtletími let 2023 a 2024 klesl o 14 miliard USD, by se měl nadále snižovat, což by mělo ekonomice zajistit další stabilitu.
Pokud se tureckým společnostem podaří přizpůsobit se těmto změnám (nové finanční podmínky, oživení zahraniční poptávky, iniciativy regionální spolupráce, jako je projekt "Střední koridor", jehož cílem je propojit Evropu a Asii přes Kavkaz a Kaspické moře), mohou se těšit na slibné vyhlídky na udržitelný a stabilní dlouhodobý hospodářský růst.
