Přestože platební morálka zůstává i po tomto zhoršení v relativně dobré kondici, jsou společnosti velmi pesimistické ohledně svých obchodních vyhlídek.
Silná podpora ze strany vlády
Na rozdíl od loňského roku nebyl poslední ročník průzkumu společnosti Coface o zkušenostech s podnikovými platbami v Německu ovlivněn zvláštními událostmi, jako je pandemie COVID-19 nebo začátek války na Ukrajině a z ní vyplývající tlaky na ceny komodit. To vedlo k normalizačnímu efektu a údaje o platbách v roce 2023 se přiblížily úrovni před pandemií. V roce 2023 opět nabídlo platební podmínky více společností (79 % všech účastníků), což je srovnatelné s rokem 2019 (81 %). Obecná preference krátkých platebních podmínek v Německu zůstala nezměněna: více než polovina dotázaných společností požadovala v roce 2023 platby do 30 dnů, zatímco ultra dlouhé platební podmínky (120 a více dnů) zůstaly vzácné.
Údaje o zpožděných platbách ukazují, jak moc pomohla podnikům v posledních letech vládní podpůrná opatření. Nyní, když téměř všechna podpůrná opatření související s COVID-19 skončila a dopad energetických dotací se vyrovnal, se totiž počet společností, které hlásí zpoždění plateb, normalizoval a v roce 2023 vzrostl na podíl 76 % (viz graf 1), což je výrazně více než v období 2020-2022, ale ne tak vysoko jako v roce 2019 (85 %). Přesto stojí za povšimnutí, že v automobilovém průmyslu, dopravě a ICT jsou nad úrovní před pandemií. Průměrná délka zpoždění plateb se v roce 2023 zvýšila na 30,1 dne (+1,4 dne oproti roku 2022), což je stále znatelně pod předpandemickým průměrem 39,7 dne. Většina odvětví (s výjimkou dřevařského, stavebního a textilně-oděvního) vykázala nárůst délky zpoždění plateb. Nejkratší čekací dobu s průměrnou délkou 22 dnů letos zažily podniky v papírensko-balírenském odvětví, naopak nejtrpělivější musely být podniky ve finančním sektoru s průměrným zpožděním 39,2 dne.
Pesimistický výhled a strategie snižování rizika na vzestupu
Přestože platební morálka zůstává i po tomto zhoršení v relativně dobré kondici, jsou společnosti velmi pesimistické ohledně svých obchodních vyhlídek. Pohled na jejich současnou obchodní situaci je letos obzvláště negativní, neboť pouze 13 % účastníků si myslí, že jejich situace je lepší než v roce 2022, zatímco 41 % ji vnímá jako horší. Výhled na rok 2024 je rovněž pochmurný. Pouze 20 % účastníků očekává oživení svého podnikání, zatímco 28 % se připravuje na ještě horší vyhlídky. Ačkoli se dopad jednotlivých velkých rizik, jako je narušení globálních dodavatelských řetězců, snížil, počet rizik, která na podniky působí současně, se zvyšuje.
V tomto prostředí ztratilo Německo v porovnání s rokem 2022 podporu jako vhodná lokalita pro podnikání, zatímco Spojené státy a východní Evropa získaly na popularitě. Mírně atraktivnější se stala i Čína, její podpora však v historickém srovnání zůstala na velmi nízké úrovni. To je také důsledek strategií nerizikových německých společností, které se snaží snížit svou obchodní závislost na jednotlivých zemích, dodavatelích nebo zákaznících. V letošním roce se pro de-risking rozhodlo již 12 % zúčastněných společností, přičemž nejvíce je jím ovlivněn textilně-oděvní průmysl. V příštích třech letech očekává 25 % všech německých společností, které se zúčastnily našeho průzkumu, že pro své podnikání využijí strategii de-risking.
