Povětrnostní jev El Niño, který by se měl vrátit ve druhé polovině roku 2023, by měl zesílit účinky změny klimatu. V indicko-pacifickém regionu se budou od 4. čtvrtletí pravděpodobně vyskytovat silná vedra a sucha a dopad jevu El Niño na zemědělský sektor se projeví zejména v roce 2024, neboť výnosy komodit jsou velmi závislé na povětrnostních podmínkách (teplo, srážky).
Prognózy společnosti Coface poukazují na velké nejistoty u některých zemědělských komodit (obiloviny, cukr, palmový olej, citrusové plody) ve střednědobém horizontu a na významná rizika pro potravinovou bezpečnost v některých regionech světa.
Jižní oscilace El Niño je oceánsko-atmosférický jev, jehož původ spočívá v abnormálních výkyvech povrchových teplot vody ve středním a východním Pacifiku (pobřeží Latinské Ameriky). Skládá se ze dvou protichůdných jevů (La Niña a El Niño), které se historicky vyskytují každé 2 až 3 roky. La Niña přináší chladnější a vlhčí počasí, zatímco El Niño přináší teplejší a sušší počasí.
Probíhající El Niño se objevuje necelý rok po poslední epizodě La Niña, tedy mnohem rychleji, než je historická frekvence. To naznačuje zvýšení četnosti tohoto typu povětrnostních jevů, které mohou mít z dlouhodobého hlediska škodlivé následky. Povětrnostní poruchy typu El Niño, které postihují celou oblast Indopacifiku, totiž vedou k vlnám veder a sucha. El Niño tak má tendenci zesilovat negativní dopady změny klimatu v asijsko-pacifickém regionu, jižní a východní Africe a Americe. Evropa, Blízký východ a severní Afrika jsou tohoto jevu ušetřeny.
Klíčové regiony pro světové zemědělské a zemědělsko-potravinářské hodnotové řetězce pod tlakem
Zvláště ohroženy budou pravděpodobně Brazílie (přední světový producent cukrové třtiny, sóji, kávy a pomerančů), Indie (druhý světový producent rýže, pšenice, cukrové třtiny a brambor), Indonésie (první výrobce palmového oleje, třetí výrobce rýže) a Austrálie (čtvrtý světový výrobce ječmene a řepky), kde dojde k poklesu zemědělských výnosů.
Horší úroda bude vytvářet tlak na zemědělsko-potravinářské hodnotové řetězce jako celek a rok 2024 bude pro toto odvětví pravděpodobně rokem extrémního napětí mezi nabídkou a poptávkou. Narušení totiž bude mít negativní dopad jak na produkci hlavních exportních zemí (Austrálie, Brazílie, USA), tak i na demograficky horká místa, která by měla být potravinově soběstačná (Čína, Indie). Tlak na dodávky bude proto dvojí.
Není překvapením, že ceny potravin v roce 2024 porostou. Vhodnou ilustrací je příklad jihovýchodní Asie. Různé epizody El Niño v posledních 20 letech obecně vedly k inflačním tlakům na ceny potravin v tomto regionu. Rýže, která tvoří 60 % domácí spotřeby obilovin v regionu, je velmi citlivá na účinky El Niño, přičemž její pěstování je náročné na vodu a pravděpodobně bude trpět nízkou úrovní srážek. Kromě toho je váha potravin v regionálních indexech spotřebitelských cen značná (přibližně 40 %), což vyvolává obavy z prudkého nárůstu inflace ve střednědobém horizontu.
Potíže se zásobováním a rostoucí ceny potravin zvyšují riziko sociální a politické nestability v rozvíjejících se ekonomikách.
Země, kde převažuje zemědělský sektor, by mohly utrpět značné ztráty příjmů a zaměstnanosti. Například Indonésie, kde zemědělství tvoří 13 % HDP a 32 % pracovních míst, by mohla být negativním dopadem jevu El Niño na produkci rýže a palmového oleje silně zasažena. Ve střednědobém horizontu stojí země před významnými politickými termíny: příští všeobecné indonéské volby (prezidentské, parlamentní a senátní) jsou naplánovány na únor 2024. Hospodářské potíže způsobené nejistým počasím by proto mohly mít zásadní dopad na stabilitu země.
Na druhou stranu exportní země, které jsou méně postiženy výkyvy počasí, by mohly těžit z vyšších cen zemědělských komodit.
