Po několikaleté přestávce se Coface vrátil k uspořádání Country risk konference, tentokrát s podtitulem Konkurenceschopnost Evropy. 3. října se do Hrotovic sjeli naši obchodní partneři, makléři, podnikatelé i ekonomové, aby společně diskutovali stav světové i regionální ekonomiky a očekávané výzvy.
Místo na dohled od Dukovan a jejich prohlídka v rámci doprovodného programu napověděla účastníkům, že energetika bude jedním z hlavních témat dne.
Ředitel úpisu rizika společnosti Coface Martin Procházka podtrhl důležitý vliv ceny energií pro Evropu na její konkurenceschopnost. Ačkoliv se Evropa dokázala vypořádat s cenovým a komoditním šokem, cenová hladina plynu a zprostředkovaně elektřiny se ustálila na nepřijatelně vysokých úrovních oproti Spojeným státům nebo Číně.
Evropa je tak jediný region, který stagnuje a odhady růstu jsou zde pravidelně revidovány směrem dolů, navzdory tomu, že zbytek světa si nevede špatně a ve většině klíčových teritorií růst zrychluje. Pociťují to zejména energeticky náročná odvětví průmyslu – hutnictví, slévárenství, strojírenství nebo chemický průmysl, které táhnou průmyslovou produkci dolů.
Vážné potíže má Německo, jeden z největších světových exportéru, do jehož dodavatelských řetězců jsou silně zapojeny i české a slovenské firmy. V kontextu propadu německé průmyslové produkce se lze dívat na stagnaci českého průmyslu ještě jako na úspěch.
K obnově konkurenceschopnosti musí Evropa transformovat svoji energetiku, soustředit se na inovace v oblasti obnovitelných zdrojů a ukládání energie. Zpomalení Green Dealu není řešením, neboť je to právě drahý plyn, které musí kombinace obnovitelných zdrojů a bateriových uložišť z elektroenergetiky vytlačit a čím dříve se tak stane, tím lépe.
Souběžně prochází přelomovou transformací rovněž automobilový průmysl, který tvoří v Česku 26% průmyslové produkce a na Slovensku dokonce téměř polovinu. Naneštěstí Česko i Slovensko patří k vůbec nejpomaleji se transformujícím zemím jak v energetice, tak v dopravě.
V širším pohledu evropský automobilový průmysl usnul na vavřínech a v posledních letech prudce ztrácí konkurenceschopnost oproti americkým a zejména čínským výrobcům. Zaostávání v softwarových řešeních, pomalá implementace inovací a dlouhá doba uvádění nových modelů z papíru na výrobní linku jsou klíčovými výzvami pro toto odvětví.
Výhled pro Česko a Slovensko tak není nijak růžový a v následujících letech nás čeká spíše stagnace než hospodářské oživení. Transformace v energetice a dopravě už dnes nemá jen rozměr ekologický, ale také bezpečnostní. V tomto období nejistoty a zvýšených rizik je klíčová schopnost nacházet nové a spolehlivé obchodní partnery, v čemž má Coface naštěstí již 70letou praxi.
Jana Matesová navázala globálními politickými a bezpečnostními riziky. Pandemie i rostoucí napětí ve světě výrazně ovlivňuje spolehlivost globálních dodavatelských řetězců a rostou rizikové přirážky. Konflikt na Ukrajině ukázal, že riziko válečného střetu je velmi reálné a vliv bezpečnostně politické otázky na světový obchod výrazně vzrostl.
Státy jsou tlačeny k vyšším veřejným výdajům zejména na obranu, transformaci energetiky a adaptaci na klimatické a demografické změny. Navzdory odeznění energetického a komoditního šoku zůstávají inflační tlaky zvýšené.
Na finančních trzích pokračuje zpřísňování dohledu. V EU absentuje společný kapitálový trh, ačkoliv by byl žádoucí, jeho vzniku brání celá řada překážek, od neexistence společného dluhopisu, který by měl být etalonem bezrizikovosti obdobně jako americký vládní dluhopis ve Spojených státech, po velmi specifické regulace kapitálového trhu v jednotlivých zemí.
Státy nadále soupeří o investory i velmi kreativními úpravami vlastní regulace obchodního práva, kterých se nebudou chtít vzdát. Ovšem právě fragmentace trhů včetně kapitálového patří mezi velké překážky hospodářského růstu EU.
Výhled růstu v příštích letech je zatížen celou řadou rizik. Jedná se zejména o konflikty na Ukrajině, Blízkém východě, jihovýchodní Asii nebo Korejském poloostrově. Velkou nejistotu přinášejí i americké prezidentské volby, kde Donald Trump slibuje uvalení vysokých cel a výraznou změnu přístupu Spojených států ke globálnímu dění.
Samostatnou kapitolou jsou potíže čínské ekonomiky, která v sobě hromadí velké vnitřní nerovnováhy a realitní krize ukázala, že tamní model nachází své limity. Růst v exportně orientované Číně přitom výrazně ovlivňuje světový obchod, zatímco například Indie roste zejména díky domácímu trhu.
Aby Evropa uspěla, musí být schopna transformovat svoji energetiku a dbát na bezpečnost dodávek surovinových zdrojů, které z většiny dovážíme ze zemí, které nejsou k EU úplně přátelské.
Česko a Slovensko jako malé otevřené ekonomiky s výrazným podílem automotive pociťují všechny dopady globálních rizik obzvlášť silně. Trhy vnímají i politické riziko, kdy prozápadní orientace těchto zemí nemusí být samozřejmá. Česko má velmi vysoký podíl energeticky náročného průmyslu a zároveň bude transformace energetiky s výrazným podílem uhlí vyžadovat vysoké investice.
Jiří Schwarz upozornil na nevyužitý potenciál české a slovenské ekonomiky spočívající v rozdílu mezi konkurenceschopností a produkovaným HDP na obyvatele. Česko má vysoký podíl průmyslu na HDP, důležité je, že z něj dovede generovat i významnou přidanou hodnotu.
Podtrhl důležitost tezí obsažených v Draghiho zprávě, ačkoliv se bohužel nejedná o nové objevy. Jedná se o problémy a výzvy, kterými se již zabývala například Lisabonská strategie, avšak dosažený posun vpřed je téměř neviditelný.
Jakkoliv na nás mají globální vlivy výrazný dopad, je mnoho prostoru ke zlepšení v oblastech, které jsou přímo v našich rukou. Zejména nadměrná byrokratizace ekonomiky, nedokončený jednotný trh v celé řadě klíčových oblastí, slabá tvorba inovací a jejich uvádění do praxe nebo nesoulad nabídky vzdělávacích soustav s poptávkou na trhu práce.
Kvalita vzdělání a otevřenost českých vysokých škol zahraničním studentům představuje silný potenciál pro posílení inovací. Inovacím nicméně překáží absence společného kapitálového trhu. Je běžným jevem, že inovace vznikne v Evropě, ale kvůli jejímu uvedení do praxe se autoři vydávají pro kapitál do Spojených států. Paradoxně tak z evropských inovací více profituje americká ekonomika než evropská.
Má-li být Evropa opět konkurenceschopná, prospěla by jí razantní deregulace a debyrokratizace, hluboká reforma vzdělávání, vědy a výzkumu a dotažení jednotného trhu. Javier Milei v Argentině ukázal, že rázná opatření mohou vést k výsledkům velice rychle, pokud neschází vůle. Evropská konkurenceschopnost zdaleka není odepsána a je na nás, zda budeme mít vůli přijmout včas ta správná opatření či zda k nim budeme donuceni trhem.
Petr Fiala zahájil svoji přednášku rozborem investiční atraktivity Česka, která není vůbec příznivá. Upozornil na snižující se tempo inovací v EU i na tristní situaci v Česku, které je na tom při přepočtu přihlášených patentů na obyvatele vůbec nejhůře.
Varoval před podceňováním tématu udržitelnosti ve veřejné debatě i mezi podniky. Probíhající transformace ekonomiky je velkou inovační příležitostí. Důraz na udržitelnost pomáhá získat zákazníky i zaměstnance, otevírá příležitosti k levnějšímu financování a pomáhá posilovat pozici značky.
Podcenění tématu udržitelnosti je nevyhnutelně cesta ke ztrátě konkurenceschopnosti podniku a jeho zániku. Není pravdou, že by snad udržitelnost vedla ke ztrátě konkurenceschopnosti. Není pravda, že jediná část světa, která se jí zabývá, je EU.
K transformaci na uhlíkově neutrální ekonomiku do roku 2050 se přihlásilo 150 států odpovědných za 87% emisí skleníkových plynů. Přes pokles emisí je Česko 4. největším emitentem skleníkových plynů v EU. Transformace si vyžádá jen do roku 2030 investice v objemu okolo 500 mld. Kč, ovšem tyto investice jsou návratné generovanými zisky či úsporami provozních nákladů.
Rozhodujícím sektorem je energetika, která je nejvíce uhelná hned po Polsku. Náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v poslední dekádě výrazně klesly a dnes jsou obnovitelné zdroje nákladově nejefektivnější pro výrobu elektřiny.
Energetický mix ovlivňuje silně ESG reporting a ten má zase vliv na rating a cenu financování společnosti. ESG reporting se sice týká vymezeného okruhu společností, ale dopadá na celý dodavatelský řetězec včetně malých podniků. Neudržitelné firmy budou z trhu vytlačeny.
Vznikají ESG ratingy, nicméně pan Fiala na příkladu známých společností názorně ukázal, k jak odlišným výsledkům prozatím ratingové společnosti mohou dospět. Navzdory tomu, že jsme teprve na počátku ESG éry výrazně roste podíl dluhopisů s dosaženým označením udržitelnosti a tyto dluhopisy jsou mezi investory vyhledávanější, financování je levnější a tento rozdíl neustále roste.
V závěrečné panelové diskusi řečníci odpovídali na dotazy moderátorky paní Hergetové i přítomných hostů. Diváky zajímal vliv členství a nečlenství v eurozóně na hospodářský růst a konkurenceschopnost. Diskutovalo se i o vlivu měnové politiky ve světě a krocích ČNB, Draghiho zprávě a jejích doporučeních nebo produktivitě veřejných investic. Řečníci se shodli, že evropskou ani českou ekonomiku v následujících letech čekají nelehké časy a rizika zůstanou zvýšená.
Interní data pojišťovny Coface ukazují, že v důsledku ekonomické stagnace dochází k prodlužování splatností, rostoucímu počtu platebních incidentů, hlášených pojistných událostí i insolvencí. V takovém prostředí jsou správně ošetřená kreditní rizika účinnou ochrannou ziskovosti podniků.
